Přeji krásný dubnový den,
doufám, že jste prožili příjemný víkend a načerpali dostatek sil do nového jarního týdne, který je před námi. Já jsem své zásobárny životní síly vyběhla naplnit do nedaleké přírody, kde jsem zhruba po hodině a půl příjemného poklusávání a pobíhání po lese za sebou nechala něco málo přes jedenáct kilometrů a hromadu starostí. 
Každý má své metody, jak doplnit potřebnou energii, někdo si dopřeje kvalitní a dlouhý spánek, někdo vyrazí za sportem či dobrými přáteli a někdo medituje.
Přijde mi však, že mnoho lidí si v dnešní době neustále stěžuje, jak má těžký život, čeho všeho se mu nedostává a jak je neustále bombardován negativními zprávami. Sami si neuvědomují, že neustálým probíráním a opakováním těchto strastí a bolestí, které je v životě potkaly jen přispívají skutečnosti, že se tato negativa v jejich životě budou objevovat stále, nevědomky sami sobě nedovolují změnit svůj život. V dnešní době je často, a myslím si, že úmyslně, naše pozornost strhávána k smutným, zlým a mnohdy až nechutným věcem, které bychom ani vědět nechtěli. V takových chvílích si říkáme, že jsme se asi ocitli v nesprávný čas na nesprávném místě. Je snadné podlehnout, dnes již tak typické lidské vlastnosti, jakou je lenost, raději situaci přetrpíme a poté jdeme dál. Ano, jdeme dál, avšak oloupení, nejen o vzácný čas, který na tomto světě máme, ale i o dobrou náladu a pocit, který jsme před danou situací pociťovali. Zajímaly by mne reakce kolemjdoucích lidí, kterých bych se ptala na pár jednoduchých otázek. Žiješ podle svých představ? Jsi šťastný? Děláš v životě to, co tě naplňuje? O co celý život usiluješ? Sami si na zmíněné otázky odpovězte. Někdo bude možná překvapen, jak dlouho na ně hledal odpovědi, pokud je vůbec našel.
Možná, že brzy nastane čas, kdy se náš známý svět výrazně změní. Bude záležet na každém z nás, zda se změní k lepšímu či horšímu, a nebo zcela zanikne. Každý z nás se narodil svobodný, avšak od prvních chvil v porodnici až po domov důchodců je dnešní člověk v tomto honosném moderním světě o pravou svobodu zcela připraven. Od dětství jsme spoutáváni příkazy, co smíme, co nesmíme, ve škole nás učí věci, které v dospělosti stejně neplatí a náš mozek je zahlcován hloupostmi, jen abychom náhodou nezjistli, na co ho opravdu máme. Sama bojuji se špatnými návyky, kterých se těžko zbavuji, ale již vím, že nejtěžší je začít. Pokud člověk začne a postupuje pomalými kroky k cíli, sama cesta, kterou se vydal se stane cílem. Štěstí, které hledá v životě snad každý, se zhmotní a člověk najednou zjistí, že vše, co prožil, musel prožít, aby si vážil daru života a mohl být za něj vděčný.
Nebuďte líní žít! Až se konečně rozhodnete a budete chtít porazit lenost, může už být pozdě. Už se nebudete moci rozběhnout po louce, protože vám to stáří nedovolí. Proto neztrácejte čas na místech, kde se necítíte dobře, kde vám není příjemně s lidmi, kteří si neváží Vaší přítomnosti, nejezte a nepijte dobroty z kterých vám je mdlo, jen proto, aby to náhodou nevypadalo trapně. A už vůbec se nesnažte změnit někoho jiného, každý má svou cestu, protože pokud člověk nepřijde sám na to,že chce žít a ne jen přežívat, opět jen ztratíte kus svého drahocenného času. Každý z nás má jen nepatrnou chvilku na této planetě a je na každém z nás, jak s ní naložíme. Převezměte zodpovědnost za svůj život a radujte se z každého dne. Usmějte se na mračící se paní, která proti vám jde po ulici. Třeba jí na tváří vykouzlíte také úsměv a zahřeje vás to u srdce. Štěstí se neprodává v krámku na rohu, je to duševní stav ke kterému člověk musí dojít.
